U přírodních a dále neupravených dřevěných rámů můžeme obdivovat jedinečnost tohoto nenahraditelného materiálu - jeho přirozenou krásu, uměle nedosažitelnou nepravidelnost, jemné barevné přechody, přirozenou strukturu i krásu jeho kresby.
Téměř všechny naše rámy na obrazy a zrcadla jsou samozřejmě dřevěné. Rámy je možné vyrobit i z dalších materiálů jako jsou kov, kůže a spousta dalších, ale ve Frame-it milujeme krásu i vůni dřeva a tak dřevěné rámy před vším upřednostňujeme. Dřevo je prostě dřevo.
Naprostá většina dřevěných rámů se ale dále upravuje křídováním, zlacením, stříbřením, barvením či patinováním a jen malý zlomek zůstává ve své přirozené podobě, třeba jen s jemnou lazurou, šelakem, či voskováním.
Na druhou stranu to ale neznamená, že by všechny dřevěné rámy byly vyrobeny pouze z masivního dřeva dané dřeviny. Bylo by jich tak naneštěstí jen velice málo, protože některá krásná dřeva jsou pro rámování příliš drahá, či se pro rámy z masivu ani nehodí.
Nádherné rámy proto vznikají i díky použití ušlechtilých dýh z klasických, vzácných i exotických dřevin a jejich kořenů stejně jako intarzií dřevěných vrstev, skládáním kousků starých dřev, či dokonce využitím a obnovením starého dřeva.
Zpracovat staré dřevo na obrazový rám není vždy jednoduché a ani levné, protože je nutné zajistit, aby dřevo nebylo napadeno houbou či dřevokazným hmyzem. Oblíbenou metodou proto je vytvoření umělého efektu červotoče, aniž by dřevokazný brouk byl v rámu přítomný. Rámy si zachovají věkovitý vzhled, jsou ale přitom v interiéru zcela bezpečné.
Na zarámování historické rodinné fotografie v kabinetním formátu jsme využili krásný rám v dekoru sterého dřeva, právě s výrazným efektem červotoče a černou patinou. Rám je navíc zkombinován s tmavou paspartou a kvalitním antireflexním sklem. Zarámovaná fotografie je díky tomu skvělým splynutím moderního postupu a tradičního materiálu.
Přírodní masivní dub je skvělý nejen kvůli své pevnosti a krásné barvě, ale především díky rozmanité kresbě dřeva. Se zvyšujícím se věkem stromu, ze kterého rám pochází je kresba dřeva stále dramatičtější a výraznější, od jemných, téměř pravidelných linií až k nádherné očkovité kresbě.
Dubové dřevo je možné navíc dále upravovat, mohou z něj například vznikat i nádherné rámy se zaoblenými rohy, které tak báječně vyniknou především na zrcadlech a v art-deko interiérech.
Velmi neobvyklou, ale skvěle fungující kombinací je plátno s africkým motivem a nádherný luxusní toskánský rám, který pochází z tradiční rodinné dílny, je dýhovaný bělenou olivovou dýhou a dokončen jemným voskem.
U rámu je, až na barvu, dodržován přírodní vzhled dýhy, proto jednotlivé pláty nejsou srovnávány do pravidelných tvarů a přesně nenavazují. Díky tomuto postupu a výrazné struktuře dýhy jsou patrné všechny detaily dřeva, drobné chybičky, přirozené stárnutí a přirozená krása tohoto ušlechtilého rámu.
Zejména v galeriích moderního umění, ale často i pro prodej a v mnohých moderních interiérech se používá styl rámů, pro který je charakteristický vzhled přírodního dřeva a vysoký a štíhlý tvar. Témeř se zdá, jako by žádný rám nebyl dostatečně úzký. Obrazy rámované tímto způsobem dostávají charakteristický moderní a poměrně studený vzhled.
Rozměrnější Ex Libris „Biblioteca Bodio Lomnago“ jsme zarámovali kompromisním způsobem – přestože je použit velice úzký a vysoký rám z krásného nijak neupravovaného přírodního dubu, je ale obohacen o elegantní tmavohnědou zakázkovou paspartu se strukturou dřeva. Celek je díky tomu elegantní a moderní, ale může viset společně s dalšími obrazy, které jsou rámovány tradičnějším způsobem.
Přírodní dřevo je možné použít nejen v surovém stavu pro moderní či rustikální rámování, nebo jako základ pro další zpracování lakováním, zlacením apod. Oba přístupy je možné i vzájemně kombinovat a dosahovat tak jedinečného a velice působivého vzhledu, jenž tento neobvyklý kontrast vyvolává.
Obraz Býk od Pabla Picassa působí neuvěřitelně silným dojmem v přírodním dubovém hranolu obohaceném o rohy v pravé přírodní rzi. Rám je navíc s přírodního neupravovaného dubového masivu a rez vzniká rovněž přirozenou oxidací, díky tomu každý rám vypadá trochu jinak a je naprostý originál. Navíc obojí se mění s časem a celý rým krásným přirozeným způsobem postupně stárne.
Přírodní dřevo je typické i pro nyní velmi oblíbený severský styl rámování. Ve švédském, či severském stylu se využívají zejména světlé barvy a přírodní materiály, ale použité minimalistické linie bývají často pojaté velice zajímavým způsobem.
U hravé litografie Tomáše Bíma je proto ponechána jednoduchá bílá pasparta a zkombinována s přírodním dubovým rámem. Ten se ale běžnému pojetí vymyká svým zajímavým tvarem, který je velmi vysoký a zároveň samotný obraz je zapuštěn hluboko pod úroveň přední hrany rámu. Zarámovaný obraz díky tomu působí velice prostorovým dojmem, přestože se jinak jedná o poměrně drobné dílo.
Přírodní dřevo bez dalších úprav nebývá pro přípravu zrcadel příliš často využíváno. Je to samozřejmě částečně proto, že by ve velké části interiérů mohlo působit nepříliš výrazně a trochu stroze. Druhým důvodem bývá i fakt, že masivní dřevo v rozměrech pro velká zrcadla nebývá příliš často dostupné a ani příliš levné.
Řešením tak mohou být dýhy z kvalitních dřev. Díky nim je možné dosáhnout nádherných povrchů v mohutných rozměrech, které unesou i velmi velká zrcadla. Tyto dřevěné rámy pak mohou být i zajímavě profilované, krásně lakované, šelakované či voskované a mohou působit jako pravdu nádherné a jedinečné „kousky“ interiéru.
Masivní dřevo se díky své nádherné přírodní kresbě báječně hodí i pro stavbu hlubokých tzv. kazetových či vitrínových rámů s 3D efektem. Obrazy je v nich možné zdánlivě volně umístit do meziprostoru mezi sklo a podklad díky čemuž působí mimořádně lehkým a vzdušným dojem.
U některých obrazů je tento styl rámování dokonce nezbytný. Patří mezi ně i strukturální grafiky Olbrama Zoubka, jejichž prostorovost znemožňuje tradiční rámování do paspart a běžných rámů.
V tomto případě je rámeček z krásné přírodní švédské borovice doplněn o jemně zelenou paspartu. Obojí je pro rámování Olbrama Zoubka spíše netypické, zcela chybí tradiční zlato, ale celek díky tomu působí velice svěže.
Při rámování dokumentů často narážíme na to, že jsou ve skutečnosti dvojstranné a byla by škoda ukázat v rámu jen jednu jedinou stranu. Navíc se často těžko rozhoduje, která strana by to měla být.
Proto jsme při rámování historické „smlouvy trhové“ zvolili oboustranné zarámovaní do krásného elegantního dýhovaného rámu v barvě tmavšího ořechu. Rám má jemný profil s dýhou pouze na přední straně, díky tomu působí tak nezvykle.
Aby rámování působilo jednotně, patinovali jsme zadní stranu do vzhledu starého věkovitého dřeva a doplnili o závěsné očko ze zrezlého železa. Celý rám je nyní krásný i při sundání ze zdi a pohledu na zadní stranu dokumentu.
Olivové dřevo je pro svou bohatou kresbu jedním z nejnádhernějších dřev nejen na nejrůznější dřevěné výrobky, ale i na použití v rámování. Masivní olivové dřevo by bylo pro použití v rámování jednak poměrně drahé a i velice nekonzistentní, proto je ideální řešením použít rámy s přírodní silnostěnnou dýhou z olivového dřeva, kterou je následně možné namořit a nalakovat do požadovaného odstínu. Výsledkem jsou přírodní ale nesmírně elegantní rámy na obrazy i zrcadla.
Josef Lehoučka, Zelená krajina - olej na překližce, 1978, 40 x 34 cm
Krásná krajina Josefa Lehoučky kombinuje vnitřní, tlumeně lesklý měděný rámeček s mohutnějším plovoucím rámem s dýhou v čokoládové barvě dřeva Wengé, společně jej rozjasňují a pomáhají mu získat náležitou pozornost.
Rámy ze dřeva Wengé jsou každý zcela jedinečný, neboť žilování tohoto tropického dřeva je velmi nepravidelné a vždy jinak výrazné. Občas se toto nádherné dřevo dá dokonce zaměnit za eben.
Plovoucí float rámy
Minimalistický severský styl rámování do dřevěných rámů se hodí nejen k moderním obrazům, ale i dílům, které jsou samy o sobě tak výrazné, že rámování slouží především k jejich ochraně a musí zůstávat v pozadí.
Rámování do dřevěného rámu proto bylo ideální i k barevnému objektu. Prostorový 3D objekt chorvatské malířky a sochařky Ljerky Šibenik, která se jako avantgardní malířka soustředila mimo jiné na intenzivně barevné objekty minimalistického designu, vyžadoval velmi hluboký rám, který by celou hloubku obrazu pojal, aniž by jej jakkoli mačkal.
Obraz má navíc na zadní straně přípisy, které, bylo třeba v rámu ukázat. Rámování je proto oboustranné. Dílo je umístěné mezi dvěma paspartami s různými výřezy a mezi dvěma skly, obě jsou samozřejmě plně antireflexní, přední má vysokou ochranu proti UV záření, zadní pak již jen základní.
Na pěkný a nově zrestaurovaný akvarel Václava Jansy si majitel vybral dobové zarámování, které ladí s ostatními obrazy v jeho sbírce. Tradiční dřevěný rám s leštěnou dýhou z jilmové kořenice má vzhled i lesk, na který jsme zvyklí u obrazů z počátku století. Rám je doplněn o ručně stříbřenou hlubokou paspartu v muzeální kvalitě a muzeální sklo poskytující nejvyšší možnou ochranu proti UV záření.
V Čechách je dílo kalifornského malíře Kentona Nelsona poměrně málo známé a obrazy jako tento „Red moving van“ se tak k zarámování objeví jen zřídka. O to raději jsme, když při rámování můžeme oprostit od klasických stereotypů a obrazy dostanou novou duši. V tomto případě byl během výběru rámu i pasparty kladen důraz na barvy a styl a obraz si tak zachovává nádech padesátých let. Obraz dostal nádherný a široký dřevěný rám v kombinaci umbry a temné hnědé s výraznou povrchovou patinou imitace červotoče, který je doplněný o klasickou papírovou paspartu a plně antireflexní sklo. Až téměř reklamní dílo narativního realismu se díky tomu stalo centrální dominantou svého prostoru.
V pořadí druhá krásná litografie kalifornského malíře Kentona Nelsona po zarámování přišla na stejné místo, jako první obraz a proto dostala stejnou paspartu i odpovídající italský jemně patinovaný rám ve stejných barvách.
Protože je tento obraz ale o něco menší, je i rám barevně i tvarově shodný, ale o něco menší než na druhém obraze. Obě zarámované litografie k sobě ale nyní perfektně ladí a skvěle se na zdi vyjímají.
