adolf born

Adolf Born (12. června 1930 České Velenice – 22. května 2016 Praha) byl český malíř, ilustrátor, kreslíř a animátor. Rovněž se věnoval kostýmnímu výtvarnictví, karikaturám a propagaci královského zřízení.

Adolfa Borna v mládí inspiroval a svou láskou k cirkusu a varieté nakazil především František Tichý a tato láskka Adolfa Borna provázela po celý jeho život. Nejprve se uplatňoval především jako karikaturista, za karikaturu si odnesl i Grand Prix z Montrealu 1977, postupně se jeho tvorba vyvíjí směrem k volné, groteskní grafice. Obrazy Adolfa Borna jsou zcela nezaměnitelné a plné mnoha postavami a postavičkami, zvířátky a jedinečnými figurami.

Vedle volné grafiky, především litografie a suché jehly, je Adolf Born znám především jako ilustrátor nespočetné řady knih a animátor mnoha filmů pro děti i dospělé.

LITOGRAFIE VE ZLATÉM RÁMU

Adolf Born, Řecká špionka nad tureckou pevností, litografie, 1999, 48 x 33 cm

Přestože by Adolf Born byl malíř, kreslíř, ilustrátor, karikaturista i kostýmní výtvarník, objevují se z jeho děl v rámařství samozřejmě nejčastěji především jeho litografie.

Jak to už u litografií (a grafiky vůbec) bývá obvyklé, většinou je zvykem používat jen jednoduché úzké rámy, textilní olepované pasparty, či dokonce jen tzv. klip rámy. Už dlouho ale není pravda, že grafika je jen „náhražkou“ opravdového umění - dávno se stala samostatnou disciplínou a grafickými technikami vznikají úžasné obrazy, tak jako právě litografie. Adolfa Borna

A protože na předsudky a stigmata u nás v rámařství vůbec nedáme, zvolili jsme k obrazu středně mohutný moderněji pojatý zlatý obloukový rám doplněný o kvalitní muzeální paspartu v kontrastní tmavozelené a samozřejmě antireflexním sklem s UV filtrem pro dokonalou krásu a dlouhé zdraví toho krásného grafického listu.

Luxusní modelový rám

Adolf Born, E.A.Poe, 1975, Litografie, 50 x 67 cm

Adolf Born už dávno není v kategorii malířů, jejichž obrazy by mohly být zarámované bez rozmyslu a ohledu na cenu díla a tedy i kvalitu použitých materiálů.

Nádherná litografie pro Lyru Pragensis „E.A.Poe“ signovaná jako autorský tisk proto musela ihned opustit původní rámování v lepenkové paspartě olepenou textilní páskou, s lepenkovými zády a obyčejným floatovým sklem. Neboť právě tyto materiály, které se dříve k rámování litografií i všech dalších grafik tak často používaly, jsou pro ně ve skutečnosti vysoce nebezpečné. Kombinace kyselého prostředí běžných kartonů a lepenek s UV zářením totiž způsobuje poškození obrazů na papíře, kterému by při vhodném rámování šlo velice lehce zabránit.

Obraz jsme proto nově zarámovali do archivální hnědo-šedé pasparty z čisté alafacelulózy, na archivální nekyselou podložku a pod antireflexní sklo s vysokým UV filtrem 92%. K litografii se skvěle hodil i úžasný modelový rám sice ve tvaru jednoduchého hranolu, nicméně v dokončení téměř kouzelně působícího povrchu oxidovaného pravého stříbra, které při pohledu s různých úhlů dodává nádherný až téměř perleťový efekt. Tento Luxusní rám je navíc v modelovém provedení, tedy vznikl jako jediný kus zcela na míru.

Modelové rámy

Barevné rámování

Adolf Born, Kohout pěvec, barevný lept, 9,5 x 14 cm

Na tisky, lepty i litografie se samozřejmě často hodí barevné rámečky, to ale neznamená, že by se muselo jednat o jednoduchý hladký barevný rám, jako je obvyklé. Totéž platí i při výběru vhodné pasparty. Přestože je naprostá většina paspart bílých, či krémových, v žádném případě to neznamená, že by to byla jediná a už vůbec ne ta nejlepší volba.

Menší lept Kohout pěvec zarámovaný v složitě ornamentálním rámu v různých odstínech červené se zlatými detaily vypadá opravdu báječně. Navíc, když je rámeček doplněný o zvláštní šedě-hnědou paspartu odpovídající barvě leptu. Kontrast pomůže obraz podpořit a výsledek je jasnější a výraznější, než by při obvyklém výběru bylo.

Barevné rámy

Litografie Adolfa Borna Řecký čas k obědu zarámovaná ve stříbrném rámu s modrou paspartou | © Frame-it.cz

Elegantní stříbrný rám

Adolf Born, Řecký čas k obědu, litografie, 2012, 48 x 33 cm

Obrazy Adolfa Borna milujeme a jsme nadšení, když i ostatní berou rámování jeho obrazů opravdu vážně a chtějí pro ně krásné zarámování, které i litografie a tisky bude navíc i po dlouhou dobu chránit.

K obrazu „Řecký čas k obědu“ se jako ulitý hodí elegantní stříbrný rám, který je doplněný o modrou paspartu. Je to barevně velice vyrovnané rámování, které navíc působí příjemně řeckým dojmem.

Tak, jak je při rámovaných hodnotných litografií zvykem, pasparta je nekyselá a plně archivální, obraz je doplněn o archivální podložku z alfacelulózy a křišťálově průhledné galerijní sklo s UV filtrem. Díky tomu litografie vypadá zcela nádherně nejen dnes, ale bude nádherná i mnoha letech.

Moderní černé rámování

Adolf Born, Učitel národů, zinkografie, 9 x 11 cm, 1984

Rozhodování jak nejlépe zarámovat malé černobílé grafiky je věčné a naštěstí ani zde není jediné správné řešení a je možné se při výběru vydat hned několika různými cestami.

Zatímco nejčastějším přáním při volbě rámu je použití bílé pasparty a černého či dubového rámu, překvapivě může být nohem vhodnějším způsobem naopak rámování ve zcela tmavých tónech. Po této stezce jsme se v případě malé zinkografie Adolfa Borna vydali i my.

Obraz jsme zarámovali hned do dvojice tmavých paspart, zcela černé horní a temně hnědo-šedé spodní pasparty. I použitý rámeček kombinuje dva barevné tóny, hlavní pohledovou stranu v drásané hluboké černé a vnější stranu v barvě hnědého ořechu. Díky této kombinaci rámování nepůsobí stroze černě, jak by se jinak při použití čistě černého rámu mohlo stát, je mnohem elegantnější a zajímavější.

hnědý rám a modrá pasparta

Adolf Born, Noe se blíží k hoře Ararat, litografie, 33 x 48 c, 2011

Obraz patřící do krásné rozsáhlejší sbírky děl Adolfa Borna je zarámovaný tak, aby nejen báječně vypadal sám o sobě, ale aby dobře ladil i s ostatními obrazy v interiéru. Moderní varianta klasického otevřeného obloučkového rámu má zajímavý hrubě působící povrch s mnoha přechody odstínů hnědé. Rám je doplněný o zajímavě modrou muzeální paspartu a galerijní plně antireflexní sklo s UV filtrem.

Rámování grafiky

Moderní zlatý rám

Adolf Born, Krasojezdkyně, barevná litografie, 2003, 35,5 x 45,5 cm Kombinace zlatého rámu s paspartou v sytých barvách může působit mimořádně elegantním až luxusním dojmem. Kontrast obou prvků je nesmírně zajímavý, přesto je třeba obrazy rámovat s rozmyslem, protože takto výrazná kombinace rámu a pasparty by mohla samotný obraz ztulačit do pozadí. V případě obrazů Adolfa Borna je tento styl rámování ale velmi vhodný, obrázky jsou barevné, barvy poměrně syté a proto právě obrazy jako Krasojezdkyně skvěle podpoří a jejich barevnost i detaily ještě více vyniknou.

Tradiční zlatý rám

Adolf Born, Konec představení, litografie, 2001, 49 x 38 cm

Při výběru rámu stačí jen malé změny a celkové vyznění působí zcela jiným dojmem.

I pro obraz Konec představení jsme vybrali kombinaci zlatého rámu s tmavozelenou paspartou. Tentokrát má rám ale tradičněji tvarovaný oblouk, obvyklé zlacení s mírným prodíráním na podklad a tmavou patinou s výraznou vnitřní linkou. Rám díky tomu působí mnohem tradičnějším a klasičtějším dojmem, který se přenáší i na výsledný obraz.

Obraz vyniká stejně dobře, hodí se ale i do klasičtějších interiérů a skvěle bude ladit i s dalšími obrazy v interiéru, ať již se jedná o jiné práce autora, či mnohem starší obrazy.

Výrazný a hravý červený rám s ornamentem na litografii Adolfa Borna Pan pavián | © Frame-it.cz

Výrazné rámy

Adolf Born, Pan Pavián, Litografie, 2013, 9 x 13 cm

Barevné rámy

Velice výraznému rámování malé litografie Pan pavián dominuje neotřelý italský rám, který v sobě kombinuje tradiční vzor akantu a neobvyklou výraznou červenou barvu. Rám tak vytváří pocit zajímavého kontrastu dvou rozdílných období, zároveň ale velmi dobře ladí k obrazu, protože jeho barva plně odpovídá detailům v litografii.

Pro takto malý obraz by nemuselo být vhodné tiskovou plochu zmenšovat tradičně pojatou paspartou s obvyklým šikmým výřezem, proto je obrázek na paspartu pouze položen a je vidět celý. Vyniknou díky tomu i jeho zajímavé nepravidelné okraje.

Jak zarámovat dopis Adolfa Borna?

Adolf Born, vlastnoruční dopis a obraz Futurum, litografie, 10,5 x 21 cm

Jak se vlastně rámují dopisy, které jsou oboustranné? Je možné je zarámovat tak, aby byly vidět obě strany? Žádný strach, samozřejmě ano. Jak už to v kvalitním zakázkovém rámování bývá, zarámovat je možné v podstatě cokoli a na mnoho nejrůznějších způsobů.

Když jsme vybírali vhodné rámování pro osobní dopis od Adolfa Borna doplněný o malou dvoubarevnou litografii, museli jsme vzít v úvahu především nutnost oboustranného zarámování. Byla by totiž veliká škoda ukázat jen jednu stranu dopisu. Naštěstí oboustranné rámování není žádný problém. V tomto případě jsme upřednostnili rámování se dvěma paspartami.

Pro oboustranné rámování bývá velice často využívána metoda rámování bez paspart pouze mezi dvě skla. Výsledné rámování je tak zcela průhledné a velice vzdušné. Na druhou stranu ale rámování mezi dvě skla není vhodné pro cennější díla, které by se touto adjustací dlouhodobě poškozovala. Archivální a muzeální pasparty vedle svých estetických funkcí dílu poskytují i výraznou ochranu proti případné proniknuvší vlhkosti, kyselému prostředí, otlaku od skla apod. Pro oboustranné rámování cennějších a vzácnějších děl je proto vhodnější pasparty vždy využít.

Abychom dopis ochránili, umístili jsme jej tedy mezi dvě archivální pasparty s asymetrickými výřezy a doplnili o dvě muzeální skla s UV filtrem. K obrazu i dopisu skvěle ladí tmavší odstín pasparty v kombinaci s elegantně hravým světlým rámem s jemným dekorem a kartáčováním do okrového podkladu. Rám je i na své zadní straně upraven tak, aby barevně připomínal svou přední stranu a nic nerušilo celkový dojem.

Oboustranné rámy

muzeální rámování

Adolf Born, Afrodita vítá satyra ve svém podniku, litografie, 52 x 36 cm

Ať již při výběru rámování padne volba na jakoukoli kombinaci rámu a pasparty, vždy je důležité, aby výsledek byl nejen krásný, ale rámování obraz navíc ochránilo po dlouhou dobu.

Pasparty používané pro litografie Adolfa Borna by proto vždy měly být alespoň nekyselé, ale mnohem raději muzeální. Ty jsou vyrobené z kvalitnějších materiálů a na rozdíl od běžných nekyselých papírových paspart s alkalickou rezervou se časem tak rychle nevyčerpávají a není je tedy nutné za několik málo let opět měnit. Stejné je to i s podložkou, která by nikdy neměla být z běžné vlnité ani šedé strojní lepenky a už vůbec ne z MDF, ale vždy v archivální kvalitě.

Dnes se najde již jen málokdo, kdo by upřednostňoval obyčejné sklo, běžné matné sklo, či běžné plexisklo, všechna tato skla již dávno nahradila téměř neviditelná antireflexní skla. Přesto i ve velmi kvalitních sklech existují rozdíly, a zatímco velká většina galerijních skel je orientovaná především na bezchybný vzhled rámovaného díla, existují i skla s velmi vysokým stupněm UV ochrany, které se hodí právě pro takto cenná díla.