Plovoucí rámy jsou jedním z nejmodernějších způsobů rámování obrazů na plátně či na pevné desce, a přestože se pomaličku prosazují i u nás, stále jsme se rámaři ani umělci nedokázali dohodnout, jak bychom jim vlastně měli říkat.
Můžeme se tak setkat nejen s názvem plovoucí rámy, ale i anglickým floater frames či float frames, jmény floatové rámy, floutové rámy, L-profil, či německým Schattenfugenrahmen a francouzským cadre caisse américaine.
Ať již ale vidíte jakékoli jméno, vždy se jedná o moderní tvar rámu, který umožňuje zajímavě řešené rámování s mezerou okolo obrazu, které dokáže ukázat i boky malířského plátna a rozhodně stojí za vyzkoušení.
Zejména velmi velké moderní obrazy často nepotřebují příliš velký rám, protože by se z obrazu mohlo stát již opravdové „monstrum“. Dvojici velmi výrazných moderních obrazů na plátně jsme proto zarámovali do poměrně subtilních tzv. plovoucích rámů (tzv. caisses américaines), které obraz nijak překrývají a obraz v rámu proto jen volně „pluje“ a zanechává dokonce malou mezeru, která rámovaný obraz dále zdůrazní.
Přestože tento styl rámování nepatří v ČR prozatím mezi ty nejoblíbenější, jsme moc rádi, že můžeme v Praze nabídnout nejširší nabídku těchto plovoucích rámů na obrazy, které jsou dostupné od těch mimořádně subtilních a úzkých až po velice výrazné obrazové rámy. Pro dvojici obrazů do moderního interiéru v centru Prahy jsme vybrali jednoduchý bílý plovoucí rám z rozsáhlé kolekce německých rámů.
Alena Anderlová, Ovce, Olej na plátně, 2010, 60 x 40 cm
Ve svých dílech Ivana Anderlová pracuje s rychle působícím a expresivním výrazem, zároveň ale svým citem pro barvu a světlo obrazům vštěpuje jedinečnou atmosféru a napětí. Její obrazy jsou vždy zvláště absurdní, budují na kontrastu, nečekaných obratech a zlomech i výrazné symbolice zvířat v lidském světě.
Složité rámy by mohly narušit vnímání atmosféry i detailů obrazu a jednoduché plovoucí rámy jsou proto ideální volbou. Kombinace tmavého pozadí rámu se zlatou pohledovou linkou navíc dokáže ještě zdůraznit nálady obrazu.
Josef Hapka, Vltava, olej na plátně
Některé sbírky obrazů, které spojuje jen určité téma či provenience, mohou být stylově i výrazově poměrně nesourodé a může být obtížné obrazy zarámovat tak, aby některé nebyly výraznější a neodsouvaly jiné obrazy do pozadí.
Řešením může být rámování do zcela jednoduchých moderních plovoucích rámů. Obraz Josefa Hapky, do jedné relativně nesourodé sbírky patří a proto je zarámován jen v běleném dřevěném rámu, který je zcela minimalistický v duchu moderního galerijního rámování.
Obraz rušené ulice v Tajpeji patřící do cyklu Taiwan od Tomáše Honze je menší plátno, které bylo zapotřebí zarámovat moderně do plovoucího float rámu, aby si celek uchoval pocit strohé elegance. Aby si rám podržel svůj charakter, ale nebyl zbytečně úzký, spojili jsme rovnou dvojici plovoucích rámů. Ty navíc kombinují tmavě mořené dřevo s přírodním dubem a velice efektně tak uzavírají celý obraz.
Karel Chaba, Praha, Olej na plátně, 40 x 30 cm
Plovoucí rámy na obrazy se bezesporu používají především v okamžiku, kdy si zákazníci kladou otázku jak nejlépe zarámovat obraz na plátně tak, aby rám byl moderní a bez zbytečných ozdob, aby přitom ale výsledné rámování vypadalo krásně, moderně a nepůsobilo lacině, jako by působily mnohé obyčejné tenké rámečky.
V žádném případě to ale zároveň neznamená, že by plovoucí obrazové rámy byly nebytně všechny moderní, úzké a nabízely jen velmi úzkou mezeru. I u těchto rámů s jednoduchým základním tvarem tzv. L profilu je možné vybírat z nejrůznějších velikostí a provedení a dosáhnout při rámování obrazů jedinečných a neobvyklých výsledků.
Pro spíše menší obraz Praha od Karla Chaby jsme vybrali neobvykle široký plovoucí rám v zalomené a jemně patinované bílé barvě. Tento rám má mohutnou základnu, která umožňuje velmi širokou mezeru, u tohoto obrazu jsme zvolili jen pět centimetrů, a na ní navazuje mimořádně úzká vnější hrana.
Rámování je díky tomu velmi neobvyklé, obraz dostává dostatečný prostor, je ukázán v celé své kráse a žádný rám zbytečně nepřekrývá ani kousek díla. Zatímco běžné rámování do klasického širokého rámu by celý obraz uzavřelo, plovoucí L-profil mu naopak dodává vzdušnost a volnost.
Lenka Rodaničová, Cibule, olej na desce, 2019, 50 x 60 cm
Plovoucí rámy je možné využít pro působivé rámování i obrazů na sololitu a podobných pevných deskových materiálech. Obraz je třeba vyzdvihnout nad úroveň rámu, díky tomu je ještě patrnější, že se jedná o nízkou desku a zesiluje se pocit, že se obraz v rámu volně vznáší. Navíc je obraz obohacen o zajímavý prvek technického konstruktivismu, který může být s tématem a stylem malby k úžasném kontrastu.
Tak je tomu i u obrazu nadané malířky Lenky Rodaničové specializované především na realistickou olejomalbu ve stylu starých mistrů. Obraz ze sérií poetických zátiší s cibulemi ve zlato-žluté barvě je doplněný o tradičněji pojatý plovoucí rám. Rám je úžasným ztělesněním protikladu moderního tvaru a tradičního zlacení a dokonale ladí s obrazem.
U plovoucích rámů je obvyklé využívat spíše užší mezeru. Často je dokonce upřednostňována jen minimální mezera mezi obrazem a hranou rámu, ale to nebývá příliš vhodné a většinou ani technicky možné. Rámování tímto stylem se totiž může plně rozvinout až okamžikem, kdy je vidět jak bok plátna, tak i vnitřní a spodní strany rámu. Vše totiž díky různé pohledové vzdálenosti vytváří různé valéry barev a stupně stínů a dává obrazům výraznou prostorovost.
Na druhou stranu ale může občas nastat situace, kdy je zapotřebí tuto mezeru zvětšit na její maximální možnou míru. Stejně je tomu i v případě malého portrétu, který je zarámovaný do moderního černo stříbrného plovoucího rámu. Ten je svou širokou černou plochou v úžasném kontrastu, do jisté míry působí dokonce téměř jako pasparta a je pouze uzavřený stříbřitou linkou přední hrany rámu.
Plovoucí rámy nemusí být samozřejmě jen zcela moderní a jednoduché. Můžou mít i nesmírně luxusní zpracování s drahými kovy a mohou být vykládány ušlechtilým dřevem. A samozřejmě můžou být i jen přirozeně elegantní a stylové.
Právě takový je i francouzský pohled na rámování a typický zástupce plovoucího rámu, v tomto případě tedy „Cadre Caisse americaine“ v zajímavém ustupujícím tvaru a ve dvojnásobné výšce, než je obvyklé. Tento nádherný obrazový rám je navíc vyroben z překrásného přírodního dubu a pouze na přední pohledové hraně je ozdoben plátkovým zlatem. Pravděpodobně se jedná o jeden z nejkrásnějších standardně dostupných plovoucích rámů.
Výhoda plovoucích rámů je zároveň i jejich prokletí. Jejich tvar se v naprosté většině případů omezuje na poměrně úzké písmeno „L“ a proto není mnoho možností, jak na jejich vzhledu kreativně zapracovat - jednoduše na nich není dostatek místa. Přestože existují i širší plovoucí rámy, jen jich je velmi málo a většinou dodržují modernější pojetí.
Naštěstí je možné tato omezení obejít a postavit sice nepravý plovoucí rám, ale o to krásnější. Touto cestou jsme se vydali i v případě zarámovaní malého plátna od Michaela Rittsteina.
Obraz je jako vždy mimořádně expresivní a jeho dynamická malba je velmi pastózní a pokračuje za hranami plátna. Floatový typ rámu je tedy jedinou možnou volbou, běžný typ by ale s obrazem v žádném případě nedokázal držet krok. Proto jsme klasický, výrazně „punkový“ rámový profil doplnili o dodatečnou tmavou podkladovou desku a boky a „falešný“ plovoucí rám byl na světě…
Není žádný důvod, proč by obraz měl mít pouze jediný rám, či měl kombinovat dva rámy jednoho typu. Stejně dobře je možné kombinovat klasický a plovoucí rám do velice efektního výsledku.
Umění kombinovat neobvyklé ingredience totiž není tajemstvím jen špičkových kuchařů, ale je stejně důležité i pro kvalitní rámování.
Využití jednoduchého plovoucího rámu v moderní barvě dřeva Wengé doplňuje vnitřní, tlumeně lesklý měděný rámeček a společně pomáhají tento krásný obraz Zelená krajina od Josefa Lehoučky rozjasnit a získat mu trvalé místo v interiéru.
12. 7. 1923 – 7. 12. 1999
„Asi takhle by se dala definovat moje práce. Hledání řádu, velikosti a nepatrnosti, jemnosti a hrubosti, hladkosti a krabatosti a všeho, co jsme schopni svými nedokonalými smysly postihnout.“ Josef Lehoučka, 1.5.1999
Obraz Zelená krajina - olej na překližce, rok 1978, rozměr 34 x 40 cm
