Jak se rámuje památník
Mám pocit, že osudem mnoha památníčků bylo mít několik málo zápisu a pak být odloženo. Tenhle památníček má jen jeden jediný zápis, ale měl to štěstí, že právě ten první zápis s obrázkem neudělal nikdo menší než Max Švabinský. A tak se stalo, že to, co má uchovávat, musí být samo uchováno pro příští generace.
Rámování památníčků i jiných knih vlastně není nic zase až tak moc složitého. Je třeba se ale postarat o to, aby byl dostatečně hluboký rám a aby kniha byla zachycena muzeálním způsobem, tedy bez lepení a dalších nevratných postupů.
Dřevěný kartáčovaný rám v patinované černé barvě jsme prohloubili, aby se do něj kniha vešla a ještě nad ní zbyl dostatek místa a nic se neopíralo o sklo. Pro knihu jsme vyrobili speciální zpevňující držák a opatrně ji přišili přes hřbet a volné listy k podkladu. Listy proto drží otevřené na straně ilustrace, kdyby se ale někdo rozhodl, mohl by knížku vyjmout a do památníčku udělat další zápis.
Rámování pak dokončuje muzeální sklo s vysokým UV filtrem, aby byla kniha včetně ilustrace chráněna dlouhodobě chráněna proti vyblednutí.
Rámování obrazů