Staré tisky a historická grafika

Dobové rámování starých tisků a herbářů z 19. století

Gotthilf Heinrich Schubert, Naturgeschichte des Pflanzenreichs, Okolo 1854, barevný lept, 27 x 38 cm

Když toužíte po stylové a osobité výzdobě interiéru, jsou staré tisky jako stvořené. Ať už jde o historické mapy nebo přírodopisná folia, tyto listy v sobě spojují zdánlivě neslučitelné. Ačkoli většina z nich původně vznikala jako užitné umění – součásti starých knih, atlasů a odborných ilustrací, které nebyly primárně určeny k vystavení na stěnu – jako dekorace vypadají v každém interiéru naprosto úchvatně.

Právě v tom tkví jejich kouzlo. Jsou designově neuvěřitelně poddajné. Můžete je zarámovat do jednoduchých plakátovacích lišt, zvolit moderní minimalistické dřevěné hranoly, nebo vsadit na klasický styl a bohatě zdobené zlacené rámy s paspartou. Vždy budou vypadat skvěle.

Co je však u starých tisků „nepoddajné“, je jejich nárok na kvalitu zpracování. Jelikož se většinou jedná o starý dřevitý papír, je nezbytné rámovat výhradně do špičkových materiálů. Kvalitní pH neutrální podložky a muzeální pasparty ochrání tisk před vnější kyselostí prostředí i před kyselinami vznikajícími rozpadem samotného papíru.

Naše květiny a plody z tisku Naturgeschichte des Pflanzenreichs (cca 1854), které vytvořil Gotthilf Heinrich Schubert, jsme v našem ateliéru Frame-it.cz paspartovali do elegantní tmavomodré pasparty a jemně profilovaného zlaceného rámečku. Tato kombinace nechá tisk nádherně vyniknout, zatímco konzervační kvalita materiálů zaručí, že mu nebude po dlouhá léta nic hrozit. Odstín modré jsme zvolili tak, aby neodpovídal žádné barvě přímo na listu, ale přitom harmonicky ladil s každým jeho detailem.

Schubertovy botanické tisky a herbáře byly mimochodem tak oblíbené, že byly v minulosti mnohokrát reprodukovány v nejrůznějších knihách. S tímto konkrétním tiskem jste se tak v mírně pozměněné a počeštěné podobě mohli potkat i ve slavné publikaci Přírodopisný atlas rostlinstva Ladislava Čelakovského, vydané v Praze roku 1865.

pH neutrální pasparty

Historizující rámování

Matthew Hopkins, The Discovery of Witches (1647), reprodukce na papíře

Přestože si většina z nás při pojmu hon na čarodějnice vybaví především Kladivo na čarodějnice nebo procesy v Salemu, i Anglie měla svého vyhlášeného lovce. Matthew Hopkins, autor knihy The Discovery of Witches (1647), je zodpovědný za stovky zmařených životů. Protože tento titul ani jeho autor nejsou u nás neznámí, objevila se titulní ilustrace z této knihy k zarámování i v našem pražském ateliéru Frame-it.cz.

V tomto případě jsme rámovali novodobou reprodukci, ale naším cílem bylo dopřát jí stejnou péči a vzhled, jako by šlo o vzácný originál. Zvolili jsme proto historizující rámování, které tisk vizuálně usadilo do jeho původní éry.

List je zasazen do elegantní šedé pasparty, která dává vyniknout černobílé kresbě. Hlavní dominantou je však patinovaný italský rám s ručně vyráběným povrchem. Jde o kombinaci černé barvy, která je ručně kartáčovaná na světlý podklad a následně patinovaná voskem. Výsledek působí autenticky, jako by rám i tisk skutečně pamatovaly staletí – skoro by se dalo říci „radost pohledět“.

Jak rámovat staré tisky a historickou grafiku

Vždy je pro nás velice důležité, jak bude zarámovaný výsledek vypadat. O tom není sporu. Když ale vybíráme vhodné rámy a pasparty pro staré tisky či historickou grafiku, nikdy nezapomínáme na to, že konečný vzhled je pouze jednou součástí vhodného rámování.

Tou druhou je kvalita použitých materiálů a postupů, která dokáže zajistit, že se tyto historické artefakty budou těšit dobré kondici po dlouhá léta. Když se nad tím zamyslím, pak se u nás ve Frame-it.cz objevuje méně než polovina této grafiky v nezarámovaném stavu. Naprostá většina starých tisků k nám přichází ve starších rámech k přerámování. Mnoho z nich je v nevyhovujícím stavu, s viditelnými skvrnami, žloutnutím a hnědnutím papíru. Nejen v Praze se totiž k rámování většinou používají materiály, které jsou běžné, lehce dostupné, docela levné, ale bohužel zcela nevhodné.

Vyhněme se nyní diskusi o nesprávném označování běžného skla za muzeální a o nekvalitních paspartách, které se sice nazývají 'nekyselé', ale jejich archivační vlastnosti jsou omezené na krátkou dobu. Situace u mnoha starých grafik a tisků je bohužel ještě mnohem horší. Naprostá většina grafiky zarámované před více než cca deseti lety je v neustálém kontaktu s nevhodnými materiály – většinou nedostatečným obyčejným floatovým sklem, a především nekvalitními zadními deskami.

Možná by se to někomu mohlo zdálo jako detail, ale podkladová deska, která je v přímém kontaktu s grafikou, hraje ve skutečnosti důležitější roli než pasparta. Nevhodná pasparta popálí papír obvykle jen mimo tiskovou plochu, zatímco zadní desky zvládnou zničit papír kompletně.

Nejčastěji používané, ale bohužel i nejhorší materiály pro zadní desky jsou lisované MDF (sololit) a šedá strojní lepenka. Rozhodnutí, který z těchto materiálů je pro rámování horší, by bylo obtížné. Oba materiály obsahují vysoký podíl ligninu, který vede k nežádoucím fotooxidačním reakcím a tvorbě kyselin. Tyto kyseliny pak způsobují křehkost a lámavost papíru, jeho žloutnutí a hnědnutí.

Abychom takto zbytečnému poškození archiválií zabránili, klademe při rámování maximální důraz na výběr materiálů. Pro archiválie používáme výhradně muzeální sklo, které blokuje až 99% UV záření. Muzeální pasparty Museum 1 z nejkvalitnější buničiny (celulózy) z čisté primární bavlny i podložky vyrobené z čisté alfacelulózy. V případě potřeby používáme distanční vložky a separační mezivrstvy. I samotný dřevěný rám může být opatřen separací. I ty nejcennější staré grafiky a tisky jsou díky tomu po dlouhá léta v maximálně možném bezpečí a bylo by je bez uzardění možné vystavit i v muzeu.

Upřímně řečeno, tato veduta Colossea ani zdaleka není tak stará, jak se snaží předstírat, i tak jsme se postarali, aby rámování bylo moc pěkné a zároveň velice kvalitní a měla stejnou péči, jako by to byl pravý Piranesi.

Muzeální rámování

kontrastní rámování

Alain Manesson Mallet, Armilární sféry, z knihy Description de L'Univers, mědirytina, původní tisk, 1683

Ať mě hrom bací, jestli si to všechny ty staré knihy zaslouží. Časem se ale ověřilo, že pro obchodníky u velké většiny knih bývá mnohem výnosnější staré tisky rozporcovat a prodat po jednotlivých listech s obrázky, než aby prodávali celou knihu.

Ono to koneckonců dává smysl, protože je jen málo těch, kdo by si chtěli a mohli dovolit koupit celý výtisk Beschreibung des gantzen Welt-Kreises od Allaina Manessona Malleta z roku 1719, ale mnoho z milovníků astronomie či prostě milovníků starých věcí potěší krásný starý tisk. Většinou ani neřešíme, jak se vlastně stalo, že je historická grafika v rámu a ne v knize.

Když už jsou staré tisky ale jednou vytrhány ze svých folií a jsou určeny k tomu, aby visely v nějakém interiéru, je zapotřebí se postarat o to, aby se měly dobře a vydržely co možná nejdéle. Přestože jsou staré knihy nejen kvůli použitému papíru i duběnkovému inkoustu obvykle kyselé, jsou chráněné před slunečním zářením a větším přístupem kyslíku. To se po zarámování změní a je proto zapotřebí rámovat citlivě, aby tisky vydržely ve skvělé kondici po dlouhá léta.

Tisk Sphere droite, parallele, oblique ze zmíněné knihy jsme před rámováním nechali ještě zrestaurovat, vyčistit a odkyselit. Následně jsme jej zarámovali do tmavé muzeální pasparty a antireflexního skla s UV filtrem. Použitý rám patří mezi mimořádně krásné a vhodné rámy pro staré grafiky a tisky. Má jemný zkosený tvar doplněný o řadu výrazných perliček. Tělo rámu je v krásné hnědočerné ručně tažené barvě, perličky jsou v patinovaném stříbře. Výsledné rámování je decentní, jemné, ale velice krásné a kontrastní, což tisku pomůže velmi dobře vyniknout.

KOLOROVANÁ MĚDIRYTINA V BÍLÉM DŘEVĚNÉM RÁMU

Historickou grafiku není nezbytně nutné mít zarámovanou obvyklým tradičním způsobem – do moderních interiérů může přijít i jemný moderní rám. Samozřejmě je ale nezbytné vhodné rámování vybírat s rozmyslem, jinak by výsledný obrázek mohl působit jako reprodukce a to by byla škoda.

S podobnou myšlenkou jsme rámovali i tisk z knihy Heinrich Rudolf Schinz: Abbildungen aus der Naturgeschichte, který je jen z roku 1824 a mezi starými tisky je tedy vlastně úplně nový. Zkombinovali jsme rám s „odřenou“ patinou a jemnou starou bílou barvou, který je doplněný o jemnou zelenou muzeální paspartu a samozřejmě i sklo s UV filtrem. Obrázek v rámečku je díky tomu svěží a elegantní a přitom chráněný proti stárnutí.

Přírodní historie v dřevěném patinovaném rámu

Jocko et Pongo, Georges Louis Le Clerc de Buffon v publikaci Pierre Flourens: Oeuvres complètes de Buffon avec la nomenclature Linnéenne et la classification de Cuvier. Paris: Garnier frères, 1855., ocelorytina

Vlastně nevím, jestli se v Praze nejčastěji rámují mapy, nebo přírodní historie, ale tipuji, že to vyhrávají spíše přírodopisná fólia. Koneckonců byla vydána obrovská spousta knih s touto tematikou a je tedy co prodávat. Je krásné vidět, jak se představy o skutečném vzhledu zvířat postupně upřesňovaly a byly stále propracovanější a detailnější. Pokud byste si snad i tady nebyli jistí, tak se jedná o šimpanze a orangutana.

Přestože se jedná o originální tisk z devatenáctého století, patří mezi ty poměrně levné a spíše levné tedy mělo být i rámování. To ale vůbec neznamená, že zarámovaný tisk nebude krásný. Levné rámování totiž automaticky neznamená „ošklivé“, ale pouze „mnohem méně náročné“ na složitost výroby rámu a bude mít materiály s nižší životností. I tak je v tomto případě použit krásný dřevěný ručně vyráběný rám, archivální pasparta a téměř neviditelné antireflexní sklo a rámování vypadá nádherně. A to je koneckonců i cíl, zarámovat oraz tak, aby vypadal nádherně, v rámu mu to slušelo a nevypadal, že se tak trochu šetřilo…

Rámy ze dřeva