Muzeální pasparty
Pasparta je tenký materiál, obvykle na bázi papíru, který při rámování obrazů plní jak doplňkovou estetickou funkci, tak i ochrannou bariéru mezi obrazem a sklem. Pasparty jsou dostupné v široké škále barev, tlouštěk i materiálů, stejně jako i v nejrůznějších stupních kvality.
Při rámování obrazů je pasparta obvykle vidět jako bílá, či barevná obruba obrazu.
Nekyselé vs. muzeální pasparty
Ačkoli je Čeština tak úžasně bohatý jazyk, rámování u nás vždy trpělo na nedostatek odborných výrazů. Přeci jen se jedná jen o malý obor a většinou se vůbec nevyplatí názvy všech materiálů překládat.
V důsledku se ale jednotlivé názvy pletou, málokdo mezi nimi rozlišuje a tak se může stát, že se do cenného obrazu, třebas v dobré víře, že se jedná o „muzeální“ paspartu, dostane jen „nekyselá“ pasparta. Zní to podobně a přitom jsou tak moc odlišené….
Muzeální pasparta 1
Nejkvalitnější muzeální pasparta pro doživotní muzejní ochranu nejcennějších děl.
Pasparty v nejvyšší kategorii, tzv. Museum solids jsou nejlepší dostupné pasparty pro doživotní ochranu cenných děl. Jejich složení je čistá 100% bavlna, nerecyklovaná, přirozeně nekyselá, může a nemusí mít dodatečnou alkalickou rezervu.
Muzeální pasparta 2
Špičková muzeální pasparta pro dlouhodobou ochranu i velmi cenných obrazů.
Muzeální pasparty v kategorii, tzv. Rag mat (Museum mat) jsou dostatečné pro dlouhodobou ochranu většinu děl. Jejich jádro a podklad je čistá 100% bavlna, barevný povrch pak čištěná buničina alfa celulóza, obvykle mívá dodatečnou alkalickou rezervu.
Archivální pasparta
Výborný poměr škály barev, ceny a kvality pro střednědobou ochranu i cennějších děl.
Tzv. Conservation / archival mat board je nejkvalitnější z běžných papírových paspart. Jsou vyrobené ze 100% buničiny čisté alfa celulózy, zbavené ligninu a kyselin. Vhodné pro střednědobou ochranu většiny děl. Mají dodatečnou alkalickou rezervu.
Nekyselá pasparta
Cenově dostupná pasparta v široké škále barev pro krátkodobou ochranu nenáročných obrazů.
V Praze nejběžnější jsou tzv. nekyselé (Acid-free) pasparty. Poskytují krátkodobou ochranu nenáročným dílům. Jejich složení je papír přirozeně obsahující lignin a kyseliny. Kyseliny jsou neutralizovány uhličitanem vápenatým, nekyselé pasparty mají alkalickou rezervu.
Standardní pasparta
Levná pasparta pro krátkodobé dekorativní rámování obrazů jež není nutné uchovávat.
Standardní dekorativní pasparty jsou na ústupu, v Praze se používají jen pro nejlevnější rámování. Bývají vyrobeny z recyklovaných papírových vláken bez pufrování uhličitanem vápenatým, či jen s ošetřenou spodní vrstvou, která poskytuje pouze minimální ochranu.
Textilní pasparta
Tradiční technika paspartování grafiky, která obrazům může výrazným způsobem škodit.
Textilní, či tzv. olepované látkové pasparty jsou technikou vzniklou v době nouze. Kartonové jádro se olepuje látkou. Tyto pasparty v sobě spojují jádro z dřevité lepenky, běžně barvené látky a nestabilní lepidla do kombinace, která je mimořádně nebezpečná pro všechny obrazy.
Co je to lignin?
Chemici, by lignin jistě popsali jinak, ale jednoduše řečeno, lignin je směs chemických látek, které tvoří jeden ze základních stavebních kamenů dřeva, zabezpečuje jeho pevnost a dřevnatění. Ve dřevě je ligninu obsaženo obvykle zhruba 26 – 36%. Proto i v běžně vyráběných papírech, a tedy i paspartách, je lignin podstatnou součástí a zajišťuje jim jejich pevnost .
Naneštěstí je to ale právě ta součást papíru, která se s časem začíná rozpadat, uvolňuje přitom kyseliny, které způsobují žloutnutí papíru a jeho postupnou ztrátu pevnosti a rozpad. Když se tímto způsobem začnou uvolňovat kyseliny v paspartách, přenášejí se na rámovaný obraz a poškozují i jej. Právě proto je důležité, aby kvalitní pasparty lignin neobsahovaly.
CO JE ALKALICKÁ REZERVA?
V důsledku přirozených procesů stárnutí ligninu v papíru, dalších komponent obrazového rámu či vlivem atmosférického znečištění vznikají agresivní kyseliny, které postupně poškozují jak samotný papír, tak i vše, co je v jeho bezprostřední blízkosti.
Typické je to u papírových dekorativních paspart, které po několika letech stárnutí poškozují i zarámované obrazy, na kterých se s postupem času objevuje kyselinová oxidace (tzv. acid burn) - zhnědnutí a nevratná ztráta barev obrazu.
Paspartovací kartony jsou proto obohacovány o zásadité činidlo tzv. alkalickou rezervu, tedy nadbytečné množství zásaditých sloučenin, které fungují jako ustalovač, průběžně vznikající kyseliny neutralizují a tím prodlužují papíru jeho životnost. Obvykle se jedná o cca 3% uhličitanu vápenatého (CaCO₃) nebo uhličitanu hořečnatého (potaš, K₂CO₃).
Než se zcela vyčerpá, umí si tato alkalická rezerva poradit jako s kyselinami vznikajícími uvnitř papíru, tak i s kyselostí ze znečištění ovzduší.
Jak poznat muzeální paspartu?
U většiny materiálů pro rámování je to podobné - muzeální kvalita téměř poznat nejde. Alespoň ne na první pohled bez bližšího zkoumání. U paspart nicméně naštěstí existuje velice vhodný indikátor, zda je použitá pasparta opravdu muzeální a navíc je vidět téměř na první pohled.
Paspartovací kartony standardní, nekyselé i archivální kvality bývají obvykle vrstvené a skládají se z jednobarevného jádra a barevného povrchu. Pasparty proto mívají barevnou horní vrstvu a jinak barevné jádro, což bývá vidět na řezu. Trochu problematické je to ale u bílých paspart s bílým řezem, černých paspart s černým řezem či krémových odstínů s krémovým řezem, kde to bohužel tak lehce vidět není. Nenechte se proto při paspartování zmást.
Nejlepší muzeální pasparty jsou oproti tomu složené sice obvykle rovněž z více vrstev, nicméně stejně barevné celulózy (většinou bavlny), povrchová vrstva tedy vypadá stejně jako řez v kartonu.
Ale vzhledem k tomu, že skutečné muzejní pasparty v Praze používá jen zlomek rámařství, není velká šance, že se při výběru rámování Vašeho obrazu s takto kvalitními barevnými paspartami setkáte a budete porovnávat jen ekonomické dekorativní, nekyselé či archivální pasparty a u těch už rozdíly bohužel vidět nejsou. Nezbývá, než věřit vašemu rámaři…
Proč používat kvalitní archivální a muzeální pasparty?
Pokud se vám příliš nechce číst, dá se shrnout, že kvalitní pasparty, stejně jako kvalitní podkladové desky, muzeální materiály a postupy k zachycení obrazů a samozřejmě i muzeální skla jsou mimořádně důležité pro ochranu rámovaných obrazů před předčasnou degradací.
Chcete ale vědět proč tomu tak je?
Problémem je samozřejmě lignin. Což je složitá polymerní sloučenina, která je přirozenou součástí dřevní hmoty a tedy i běžného papíru. Bohužel obsahuje aromatické uhlovodíky, které jsou citlivé na světlo.
Proto se dá říci, že kombinace dřevitého papíru a slunečního světla je pro fotografie, grafiku a obrazy na papíře zkrátka zničující. Pod vlivem UV záření totiž dochází k fotolýze dřevoviny papíru (ligninu) tím, že světlo dodává molekulám ligninu potřebnou energii k narušení vazeb mezi atomy a molekulami a tím je rozkládá na menší fragmenty. Tyto rozkladné produkty ligninu jsou dále náchylné k oxidaci a reagují s kyslíkem z atmosféry, což vede k dalším změnám v molekulární struktuře k barevným změnám papíru.
Postupný rozklad ligninu má způsobuje ztrátu pevnosti papíru, křehkost a změnu barvy (zežloutnutí nebo zhnědnutí). Navíc ale dochází také k uvolňování látek, které poškozují další složky obrazu, jako jsou barvy nebo lepidla, čímž dochází nejen k poškození papírového nosiče, ale především samotné barevné vrstvy obrazu.
Aby toho ale nebylo málo, oxidace ligninu jde následně obvykle ruku v ruce s hydrolýzou ligninu, jež probíhá působením vzdušné vlhkosti, a jejím katalyzátorem bývají právě kyseliny vzniklé oxidací ligninu a způsobuje další rozpad papíru.
Ve zkratce a trochu nadsázky se tedy dá říct, že v běžném interiéru UV záření společně se vzdušným kyslíkem a vzdušnou vlhkostí vyrobí z části papíru kyselinu, která celé dílo poškodí. Pokud tomu tedy nezabráníte vhodným rámováním.
