Cyril bouda
Cyril Bouda (14. listopadu 1901 Kladno – 29. srpna 1984 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a univerzitní profesor v Praze.
Cyril Bouda byl v nejužším kontaktu s výtvarným uměním od narození – jeho otec byl středoškolským profesorem kreslení, matka umělecko-průmyslovou výtvarnicí a navíc sestrou sochařů Stanislava a Vojtěcha Suchardů. Aby toho nebylo málo, kmotrem mu byl Mikoláš Aleš.
Nejprve absolvoval v Praze u Františka Kysely, následně na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského. Poté pracoval na AVU jako asistent T. F. Šimona. Sám se pak stal profesorem a učil dlouhou řadu slavných umělců.
Profesně se věnoval volné grafice (suché jehle, barevnému leptu, litografii) i malbě. Často jej živila užitá grafika a ilustrace knih, zvláště pohádek, českých pověstí, humoristických a historických děl. Mimo to byl autorem více než 300 poštovních známek, tapisérií a vytvořil i návrhy na vitráže (včetně Chrámu svatého Víta).
Přestože byl inspirován Itálií, celá jeho tvorba je silně spjata s Prahou. Často ztvárňoval pražské motivy, zákoutí, historické stavby a atmosféru města.
Restaurování & Rámování Mědirytiny
Cyril Bouda, Cukroví s orchidejí, mědiryt, 37.9 x 27.0 cm, 1939
Většina starších děl, která se u nás v rámařství objevují, již svůj rám má. Jejich bývalí či současní majitelé se však o ně příliš nestarali. Možná jen nevěděli, jak je správně zarámovat, či zkrátka vhodné materiály tehdy nebyly dostupné. Původní rámování mívá obvykle obyčejné sklo, nekvalitní pasparty, špatné zadní desky a nebezpečné upevnění. Výsledkem jsou poškozené obrazy, které předčasně stárnou, mění barvy a oxidují. Běžné levné pasparty mají životnost jen v řádu několika let a pak je nutné je vyměnit – jelikož to téměř nikdo nedělá, jsou důsledky zřejmé.
Nejvážnější to bývá u starších prací na papíře, který míval vyšší podíl dřevoviny a různých příměsí a je výrazně náchylný na kyselé prostředí. Následně podléhá oxidaci a rozpadu papíru – díla nejprve tmavnou, později hnědnou, křehnou a nakonec se rozpadají.
U děl tak oblíbených autorů, jakými byl Cyril Bouda, je problém o to výraznější, že jeho obrazy a ilustrace byly rámovány nejrůznějšími nekvalitními způsoby a zůstaly takto po mnoho desítek let. Kyselé prostředí v kombinaci s vystavením UV záření si vyžádalo krutou daň v rozsáhlých poškozeních.
Stejné to bylo i s mědirytem Cyrila Boudy „Cukroví s orchidejí“. Papír byl značně zkyslý a rozpadal se. Bylo nutné jej odkyselit, vybělit a zpevnit (restaurování papíru), abychom odhalili jeho skrytou krásu a dílo opět vypadalo přesně tak, jak autor zamýšlel.
Na rozdíl od původního rámování do světlé textilní pasparty s olepem a výřezem, jsme dílo ukázali celé na tmavé paspartě, aby vynikly jeho ručně trhané okraje i detaily tisku. Kvalitní paspartu jsme doplnili o elegantní zlacený italský rám z dílny v srdci Toskánska. Nové materiály jsou archivační kvality, takže by měl bez problémů vydržet ještě mnoho let ve skvělé kondici.