Cyril bouda
Cyril Bouda (14. listopadu 1901 Kladno – 29. srpna 1984 Praha) byl český malíř, grafik, ilustrátor a univerzitní profesor v Praze.
Cyril Bouda byl v nejužším kontaktu s výtvarným uměním od narození – jeho otec byl středoškolským profesorem kreslení, matka umělecko-průmyslovou výtvarnicí a navíc sestrou sochařů Stanislava a Vojtěcha Suchardů. Aby toho nebylo málo, kmotrem mu byl Mikoláš Aleš.
Nejprve absolvoval v Praze u Františka Kysely, následně na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského. Poté pracoval na AVU jako asistent T. F. Šimona. Sám se pak stal profesorem a učil dlouhou řadu slavných umělců.
Profesně se věnoval volné grafice (suché jehle, barevnému leptu, litografii) i malbě. Často jej živila užitá grafika a ilustrace knih, zvláště pohádek, českých pověstí, humoristických a historických děl. Mimo to byl autorem více než 300 poštovních známek, tapisérií a vytvořil i návrhy na vitráže (včetně Chrámu svatého Víta).
Přestože byl inspirován Itálií, celá jeho tvorba je silně spjata s Prahou. Často ztvárňoval pražské motivy, zákoutí, historické stavby a atmosféru města.
Restaurování & Rámování Mědirytiny
Cyril Bouda, Cukroví s orchidejí, mědiryt, 37.9 x 27.0 cm, 1939
Většina starších děl, která se u nás v rámařství objevují, již svůj rám má. Jejich bývalí či současní majitelé se však o ně příliš nestarali. Možná jen nevěděli, jak je správně zarámovat, či zkrátka vhodné materiály tehdy nebyly dostupné. Původní rámování mívá obvykle obyčejné sklo, nekvalitní pasparty, špatné zadní desky a nebezpečné upevnění. Výsledkem jsou poškozené obrazy, které předčasně stárnou, mění barvy a oxidují. Běžné levné pasparty mají životnost jen v řádu několika let a pak je nutné je vyměnit – jelikož to téměř nikdo nedělá, jsou důsledky zřejmé.
Nejvážnější to bývá u starších prací na papíře, který míval vyšší podíl dřevoviny a různých příměsí a je výrazně náchylný na kyselé prostředí. Následně podléhá oxidaci a rozpadu papíru – díla nejprve tmavnou, později hnědnou, křehnou a nakonec se rozpadají.
U děl tak oblíbených autorů, jakými byl Cyril Bouda, je problém o to výraznější, že jeho obrazy a ilustrace byly rámovány nejrůznějšími nekvalitními způsoby a zůstaly takto po mnoho desítek let. Kyselé prostředí v kombinaci s vystavením UV záření si vyžádalo krutou daň v rozsáhlých poškozeních.
Stejné to bylo i s mědirytem Cyrila Boudy „Cukroví s orchidejí“. Papír byl značně zkyslý a rozpadal se. Bylo nutné jej odkyselit, vybělit a zpevnit (restaurování papíru), abychom odhalili jeho skrytou krásu a dílo opět vypadalo přesně tak, jak autor zamýšlel.
Na rozdíl od původního rámování do světlé textilní pasparty s olepem a výřezem, jsme dílo ukázali celé na tmavé paspartě, aby vynikly jeho ručně trhané okraje i detaily tisku. Kvalitní paspartu jsme doplnili o elegantní zlacený italský rám z dílny v srdci Toskánska. Nové materiály jsou archivační kvality, takže by měl bez problémů vydržet ještě mnoho let ve skvělé kondici.
Muzeální rámování Ex Libris
Cyril Bouda, Ex libris Karel Pavelka, mědiryt, 16,3 x 11,3 cm
Mrzí nás, že se drobná grafika, především Ex libris a PF, v Praze pomalu vytrácí. Málokdo si tato díla od umělců objednává, a přitom jde o nádherné obrazy vznikající souhrou dvou lidí, kde se snoubí styl autora s charakterem zadavatele.
Je úžasné sledovat Ex libris jediného sběratele, jež zpracovávali různí autoři. Karel Pavelka, známý bibliofil, objednával tyto drobné práce hned od několika významných grafiků. Mezi nimi samozřejmě nechyběl ani Cyril Bouda, který pro něj vytvořil několik motivů. Ex libris od Cyrila Boudy jsou jemně erotické, ale s jeho typickým nadhledem a elegancí.
Hravý tisk s nymfou svlékající se ke koupání, kterou zpoza stromu tajně sledují dvě postavy, jsme zarámovali do kvalitních materiálů, které jej pomohou uchovat ve skvělé kondici. K zajímavému dřevěnému rámu (úzký oblouček v kombinaci hnědé a černé barvy, patiny a efektu věkovitosti s červotočem) jsme použili širokou světle hnědou paspartu, archivní podložku a muzejní sklo s vysokým UV filtrem.
Muzeální sklo
