Jiří anderle

Rám s dvojitou paspartou

Jiří Anderle, Dívka s růžovou stuhou, lept, 2013

Pasparty obrazům dodávají prostor, zjemňují přechod k rámu, a i když jsou pasparty někdy samy o sobě nápadné, umí obraz či grafiku zvýraznit a ten na stěně o to lépe vynikne. Ani u paspart není mnoho omezení a vůbec není nutné používat pouze jednu. Často naopak pomůže kombinace různých paspart, které teprve společně mohou, aby se obraz rozvinul do plné krásy.

Typický a velice jemný grafický list Jiřího Anderle z překrásné soukromé sbírky je zarámovaný v elegantním jemně patinovaném stříbrném italském rámu. Obraz je umístěný na podkladové černé paspartě a je doplněn o druhou šedočernou paspartu, která grafiku lemuje. Společně obě pasparty podpoří hlavní barvu obrazu a rámování tak zdůrazní detaily jemné grafiky, která tak mnohem výrazněji vyzní.

Luxusní zakázkové rámování oblíbeného obrazu Jiřího Anderle

Jak moderně ale kvalitně zarámovat obraz Jiřího Anderle

Jiří Anderle, Otevřené dveře – Milada, suchá jehla a mezzotinta, 1979, 50 x 49,5 cm, opus 156, cyklus Prostory

Moderní rámování obrazů i tisků bývá často synonymem pro jednoduché minimalistické rámování a to pak obvykle rovněž i pro levné rámování. Problém ovšem je, že cena rámů i rámovacích materiálů jako jsou skla, pasparty, podložky atd. vždy závisí na jejich kvalitě a náročnosti zpracování. Pokud by tedy moderní rámování bylo opravdu jen jiným jménem pro levné rámování, bylo by ve skutečnosti nejlepší cenná díla nerámovat vůbec.

Nevhodně zvolené a nešetrné materiály by sice byly levné, ale velice rychle způsobovaly poškozování obrazů, rozpad papíru či plátna a blednutí barev. U cenných děl by to byla obrovská ztráta, které je jinak poměrně lehce možné zabránit právě kvalitním rámováním. To samozřejmě může být pojaté velice moderně s rovnými liniemi, které grafickým listům tak sluší.

Oba tyto požadavky se snoubí v rámování, které jsme zvolili pro obraz Otevřené dveře – Milada od Jiřího Anderle. Abychom grafický list dlouhodobě ochránili, zvolili jsme světlou bavlněnou muzeální paspartu, archivální nekyselou podložku a muzeální sklo s nejvyšší možnou ochranou proti UV záření, které zachytí až 99% UV paprsků. Všechny tyto materiály jsou vhodné pro nejdražší díla a muzejní použití.

Zvolený rám je pak nesmírně zajímavý svým tvarem výrazně vystupujícího trojúhelníku v kombinaci s použitým patinovaným plátkovým zlacením. Pohledová strana rámu je velice úzká, rám je přitom ale velmi hluboký, díky čemuž je nejen dostatečně pevný ale zároveň obrazu dodává pocit neobvyklé prostorovosti a nadčasové lehkosti.

Jak správně vybrat rám na obrazy Jiřího Anderle

Jiří Anderle, Kresba tužkou, pastelem a digitální tisk, 41x30 cm, 2015

To hlavní, čím se při výběru rámování musíte řídit, je obraz sám. Rám, pasparta, celkový styl rámování, rozměry rámu a vše ostatní se musí především hodit k obrazu a spolu dohromady tvořit jedinečný a na pohled neoddělitelný celek.

Často slýcháme, že smyslem rámu je pouze zavěsit obraz na zeď a nekonkurovat mu. Je samozřejmě pravda, že by zvolené rámování dílům Jiřího Anderle nemělo nijak konkurovat a být příliš výrazné. Pro autora charakteristická jemná a detailní kresba by se při příliš výrazném rámování ztrácela.

Na druhou stranu, účelem rámu ale v žádném případě není jen pouhé zavěšení obrazu na zeď, ale především pozdvihnutí hodnoty díla o stupínek výš. Skvěle zarámovaný obraz je samostatným skvěle fungujícím celkem sám o sobě, dokáže se výtečně začlenit do libovolného interiéru a při jakýchkoli změnách vkusu doby, či změnách v interiéru a svém okolí bude stále působit skvěle a vyzní ve své plné kráse.

Velice oblíbený důraz na vzhled interiéru, barvu podlahy, nábytku či snad jen snaha sladit rám s interiérovými doplňky nebo ostatními rámy v prostoru jsou slepou uličkou, která vede k výrazným chybám v rámování a zcela zbytečně omezuje obraz v plném rozvinutí jeho krásy.

S moderním rámováním opatrně

Jiří Anderle, Dívka a čas, kresba tužkou, pastelem a digitální tisk, 41 x 30 cm, 2015

Musím se přiznat, že originální práce na papíře, jako jsou právě lepty a kombinované techniky Jiřího Anderleho, vždy raději rámujeme do klasicky pojaté pasparty s výřezem. Vím, že mnozí namítnete, že je to tak trochu starosvětská klasika a v dnešní době existují i modernější způsoby adjustace. Samozřejmě máte pravdu, i když jen tak trochu.

Tradiční paspartování má totiž oproti většině ostatních způsobů rámování jednu obrovskou výhodu – je pro papír a obrazy maximálně bezpečné. Při klasickém překrytí paspartou s výřezem lze pro upevnění díla využít muzeální růžky, nebo zavěšení pomocí vysoce kvalitního pH neutrálního japonského papíru a speciálního muzeálního lepidla na bázi celulózy. Jedině tak je možné zajistit, že adjustace bude pro dílo skutečně bezpečná a použité materiály je nebudou v průběhu let poškozovat.

Málokterý zákazník, a poměrně překvapivě ani většina rámařů, si totiž neuvědomuje, že i všechny takzvané nekyselé či archivní samolepicí pásky po určitém čase nelze z papíru bezpečně odstranit. Po letech jej mohou chemicky i mechanicky nenávratně poškodit, a proto je zapotřebí se jim v maximální možné míře vyhýbat.

Co ale dělat, když je obraz namalovaný až do samého okraje a výřezem pasparty z něj nelze nic zakrýt? Přesně to byl případ menšího díla Jiřího Anderleho Dívka a čas. Využili jsme proto adjustaci s přiznaným okrajem a vyzvednutím do prostorového 3D rámu.

V úžasné harmonii s barevností tisku je i zvolená světle hnědá pasparta a především mimořádně úzký, hluboký stříbřený rám s výrazně prostupující patinou podkladu. Veškeré detaily i struktura papíru pak dokonale vyniknou díky použitému muzeálnímu sklu s antireflexní úpravou. Dílo je přitom z druhé strany upevněno zcela reverzibilně za pomoci japonského papíru a speciálních muzejních lepidel na bázi esterů celulózy, které je možné kdykoli beze stopy odstranit. Oproti klasické paspartě ale může tento způsob o něco více omezovat papír v jeho přirozené roztažnosti a je tedy náchylnější k případnému zvlnění při výraznějších změnách vlhkosti a teploty.